Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

cervik-dobriv 

Rumunsko Banát 2013

138 fotek 3 videa květen 2013 - zobrazení
RUMUNSKO 2013

Dostal jsem pozvání od Richarda Řeháka (TopQuad Teplice), zda se nechci zúčastnit charitativní akce pro tamní českou školu. Ta se nachází v oblasti Banát, ve vesnici Gerník. Pozvání jsem přijal a společně s Jardou Bažantem jedeme jako zástupci ASP Group.
V neděli 12.5. vyrážíme za Richardem a jeho asi desetičlennou bandou, která do Rumunska vyrazila v pátek. Jedu s Arctic Catem 700 TRV, Jarda s TGB Blade 550, Vašek s Access MAX 700 EFI a Radek s Yamahou Grizzly 700.
Gerník je vesnice českých krajanů, nacházející se v hornaté oblasti ukončující karpatský horský oblouk. Jsou zde dobře značené turistické cesty, které propojují šest českých vesnic. Tyto vesnice vznikly kolem roku 1823 a čeští kolonisté zde těžili dřevo. Do dnešních dnů si zde dokázali uchovat český jazyk, kulturu a zvyky. www.banat.cz
V pondělí, kolem třetí ráno přijíždíme na místo (1068km jsme zvládli za 15 hod. – 800km po dálnici a 250km po silnicích první a druhé třídy a posledních 18km po prašné, kamenité cestě). Ubytování je zajištěno u místní rodiny v jejich domě, kde nás čekala snídaně výhradně z domácích produktů.
Dopoledne se setkáváme s ostatními členy expedice a jedeme se seznámit s okolím. Vyjíždíme na vrchol nad vesnici, kde je hustá mlha. Jako jediný mám u sebe GPS, kde hledám velký povrchový důl, kam se chceme podívat. Z hřebene sjíždíme do další vesnice, kde je pak odbočka naším směrem. Nejprve zkoušíme první cestu rovně. Projíždíme kolem těžařů dřev. Cesta ale končí prudkým výjezdem a otáčíme zpět k odbočce. Druhá cesta je ta pravá, vede nás přes hřeben až k dolu. Přijíždíme k jeho hraně a naskytuje se nám úžasná podívaná. V tu chvíli jako když do nás střelí a všichni se snažíme dostat do středu dolu a každý si vybírá svůj sjezd, překonáváme patra a sjíždíme až na jeho dno, kde je malé jezírko. Začíná však pršet. Natahujem pláštěnky a přístupovým tunelem vyjíždíme ven. Vracíme se do vesnice. Po vydatné večeři se jdeme připojit na Wi-Fi do místní hospůdky. ? Zde se mimo jiné dozvídáme od nového obyvatele vesnice (pocházejícího z jižní Moravy) to, že kdo má zájem o to žít ve vesnici a bude vesnicí přijat, bude mu přidělen opuštěný dům s polnostmi.
Druhý den ráno předáváme počítače a školní pomůcky, hrníčky apod. řediteli (zároveň i starostovi) místní školy. Po prohlídce školy balíme věci a vyrážíme na dvoudenku, bereme směr do termálních lázní (Herculane) vzdálených asi 80km vzduchem. Jedeme přes hřebeny a údolí, míjíme funkční mlýny na obilí a zastavuje nás až rokle, ze které nevede cesta naším směrem. Hledáme jinou cestu a jedeme po proudu potoka. Nacházíme tu nezabezpečenou štolu, její výdřeva je na první pohled ve značném rozkladu. Vstupujeme do ní jen na pár metrů a blesky foťáků vyplaší spící netopýry. Dál raději nevstupujeme a pokračujeme dále v hledání cesty. Každou odbočku, která vede naším směrem prověřujeme, místy používáme i naviják na překonání vymletých míst na těžebních stezkách, ale bohužel bezúspěšně. Vždy to končí stejně – popadané stromy a obrovské balvany. Konečně jsme jednu cestu našli. Vede po louce a stoupá na hřeben. Po 5-ti km se ale stáčí zpátky do údolí. Sjíždíme starou těžební stezkou plnou listí dolů, L-ko a 4x4. „Sportkař“ Jarda s TGB jede pouze „na zadek“, což se mu nevyplácí a ustýlá si na bok. Po listí to krásně klouže a vymleté rigoly nejsou vidět. Na památku zde zanechává zrcátko. Dole v údolí pak zjišťujeme, že jsme se vrátili o pět kilometrů zpět. Tlačí nás však čas a proto volíme nejrychlejší trasu podél Dunaje k cílovému místu. Projíždíme lázně a hledáme kemp, který je nedaleko. Vedle něj je několik bazénů s termální vodou (36 st.C.), stavíme stany a jdeme se vykoupat. Voda je úžasná a vůbec se nám z ní do té zimy nechce. Po koupeli vyrážíme do místní pizzerie. Tento den jsme urazili celkem 250km.
Po probuzení čekáme na to, až nám uschnou stany a vyrážíme na prohlídku údolí kolem termálních lázní, kde narážíme na velkou přehradu v soutěsce. Odpoledne pak nabíráme směr Gerník. Cestou míjíme obří vytesaný obličej ve skále. Na konci údolí opět cesta nikam nevede, zkoušíme se vyšplhat lesem na hřeben přes padlé stromy, zvlněným terénem a za ním se spouštíme do druhého údolí, kde nacházíme novou cestu vedoucí do naší vesnice.
Za dva a půl dne jsme najeli 500km a přišli „jen“ o jedno zrcátko a řešili čtyři menší defekty. Terén v této oblasti je rozmanitý, není tu tak markantní výškový rozdíl, ale nástrahy přírody jsou zde nevyzpytatelné. Cesty, které vypadají že někam vedou, vlastně nikam nevedou a jsou projeté od těch, co se na konci otočili a vrátili zpět. ?
Jsme rádi, že jsme se mohli této akce zúčastnit a alespoň trochu pomoci našim krajanům v Rumunsku.

Jarda „Červík“ Černý
reklama

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.